Vitamín C má zajímavou historii

Součástí organismu každého člověka je vitamín C, který působí jako antioxidant, je nezbytný pro naši imunitu a má mnoho dalších funkcí. K tomu, abychom objevili, jak moc je pro zdravé tělo důležitý, ale vedla trnitá cesta.

Samozřejmě už po mnoho století zpět si lidé uvědomovali, že ve stravě existuje něco, co potřebujeme ke svému životu, ale zároveň to nebylo nijak definováno. Teprve s rozvojem chemie v 19. století se začalo skutečně vědecky zkoumat a byly objeveny vitamíny a zkoumán jejich vliv na lidský organismus. Pojmenování dostaly podle abecedy v tom pořadí, v jakém byly objeveny, tedy A, B, C, D, E. Do té doby se lidé jen domnívali a bojovali s nemocemi, jak mohli. Kurděje, které způsobuje nedostatek vitamínu C, mají za následek především krvácení z dásní, malátnost a také vypadávání zubů a vlasů, znali již antičtí lékaři, třeba Hippokrates. Sám Caesar považoval tuto nemoc za nepřekonatelného nepřítele a mořeplavci z 15. A 16. století včetně výprav Vasca de Gamy nebo Kryštofa Kolumba by mohli vyprávět o to, jak skončila jejich posádka. Nedostatek vitamínů mohl i za celosvětové epidemie nejrůznějších typů. K útlumu výskytu kurdějí došlo v Evropě až v 17. a 18. století, kdy byly brambory, které také obsahují vitamín C, zavedeny jako jedna ze základních složek potravy obyvatelstva.

O jakousi prevenci kurdějí a příznaků nedostatku vitamínů se snažili vědci a lékaři již v dřívějších staletích. Na začátku 16. století měla posádka britského obchodního loďstva nařízen pravidelný příděl pomerančů a citronů a během 17. století se tato praxe rozšířila i na ostatní námořníky. Kurděje, jiným název skorbut, se tak povedlo dostat pod kontrolu až v 19. století. Samotný název vitamínu C, askorbát nebo kyselina askorbová, byl zaveden až v roce 1933, řecky písmeno a znamená proti. Význam tohoto názvu je tak proti kurdějím.

Po první světové válce začal intenzivnější chemický výzkum vitaminu C a snaha o jeho izolaci. Díky objevům vědců po celém světě dnes nemusíme spoléhat jen na to, zda naše strava bude obsahovat dostatek pomerančů a dalšího ovoce a zeleniny, ale nedostatek céčka můžeme kompenzovat také potravinovými doplňky.